Dovolená za všechny prachy:D
"Lucie, Máš telefon!"zavolala na mě mamka. Zvedla jsem se ze schodů před vchodem, utřela slzy, posbírala jsem časopisy kolem sebe a šla domů zvednout mobil. Proč jsem tam ubrečená na schodech vlastně seděla? Vezmeme to od začátku…….
Jmenuji se Lucie, je mi 17 a bydlím v ČR. Mám hnědé vlasy s červeným melírem, zvláštně zbarvené oči a nejraději nosím volné oblečení. Miluju kočky, klid a hlavně kapelu One Direction. Jo a jsem až moc upřímná, takže každému řeknu do očí, co si myslím. Stačí představování, zpět k příběhu.
Před rokem…
"Lucie! Dělej!" křičela máma. "Jo…vždyť už jdu, mami"odpověděla jsem mamce, když jsem měla už vše zabaleno. "Za hodinu odjíždíme!" připomněla máma všem. Bylo to tu, za hodinu odjíždíme na můj nejnudnější týden v životě, máma tomu říká dovolená. Táta dal poslední věc do kufru a zavřel ho "Nasedat! Odjíždíme!" oznámil. "Lucie dělej! Zase se čeká jenom na tebe" okřikla mně máma "Jo už jdu" řekla jsem a posbírala nabíječku, sluchátka, netbook, mobil a hlavně cestovní internet. "Co to zase taháš?" zeptala se máma "nadšeně" "Jen to, co potřebuju" já na to. "Dobře, můžeme jet?" zeptal se nedočkavě táta. Těsně než jsem nasedla tak jsem prohodila "My bereme i kola?" "Jo. Máš něco proti?" zeptala se máma "Ne jenom má to být dovolená a ne strhání se k smrti" řekla jsem naštvaně…… Konečně jsme vyjeli.
Druhý den…
"Vstávej!"přiběhla za mnou do pokoje sestra. Včera jsme se ubytovali v domě, ještě že v něm byl pokoj s jednou postelí jako dělaný pro mě. "Jo! Vždyť jsem vzhůru" okřikla jsem sestru. "Dnes jedeme na kolech k vodě" radostně mi oznámila. Sestra totiž jezdí na kole ráda. Po dlouhém přemlouvaní mě donutili jet s nimi. "Jedem!" volala sestra "Jak je to daleko?" zeptala jsem se mamky "Nevím, asi 10km." Odpověděla klidně "Co?!" zakřičela jsem "To nic není"ozval táta. Vyjeli jsme, asi po 6km jsme projížděli kolem kempu s chatkami, kde chodilo hodně lidí. Chodili tak špatně, že se málem nedalo projet. Najednou mi cesty vleze nějaký blb v mikině s kapucí. Jo, byl to blb venku 38°C a on měl mikinu s kapucí. "POZOR!!!" zařvala jsem na něj. Jenom se ohlídl, ale už neuskočil. Já jsem rychle strhla řidítka a narazila do plotu u cesty. Přiběhl mi na pomoc "Kam jsi čuměl?!" okřikla jsem ho. "Sorry. What?" zeptal se a mi v tu chvíli došlo, že mi nerozuměl, tak jsem mu slušně odpověděla "That's OK" "Really? Are you OK" zeptal se "Yes…I'm OK" potvrdila jsem mu.
Z pohledu cizince…
Přijel jsem na dovolenou, tady 38°C a já v mikině s kapucí, lidi si asi myslí, že jsem blb, no jo… Paparazzi jsou všude. Zrovna když jsem šel za Louisem do naší chatky, tak na mně začala jedna cyklistka křičet nevím, co to bylo, nerozuměl jsem ji, ale asi jsem měl uhnout. V tu chvíli už ta holka vrazila do plotu u cesty. Šel jsem ji pomoct, ale zase na mně mluvila divně asi jejím jazykem, tak jsem se ji zeptal "Promiň. Co?" a ona na to "To nic je to OK" nevěřil jsem ji, vždyť zrovna narazila do plotu "Vážně jsi OK"zeptal jsem se znova "Jo Jsem v pohodě" uklidnila mně, nasedla na kolo a chtěla odjet "Počkej" zavolal jsem na ni rychle "Co potřebuješ?" zeptala se "Nic, jenom jak se jmenuješ?" dokončil jsem "Lucie" řekla "Lucie je krásné jméno" zalichotil jsem ji "A ty?" řekla "Já jsem Harry" odpověděl jsem "Harry…"zopakovala "Co?" zeptal jsem se "Sundej si kapuci prosím"prosila "Ne. Proč?" odsekl jsem. Nechtěl jsem, aby věděla, kdo jsem, buď by začala ječet, nebo by mi utekla a to jsem nechtěl. Přece stačí, že ví, že jsem Harry, není podstatné že Styles "Protože bych chtěla vědět, kdo jsi a navíc ti musí být v té kapuci horko" řekla dost přesvědčivě "OK, ale nesmíš ječet" přikázal jsem ji "Slibuju" řekla a já si sundal kapuci, když mně viděla tak se jí rozzářily oči a řekla jenom "Ahoj, ráda tě poznávám Harry Stylesi" "Já tě taky Lucie" odpověděl jsem. Potom mi podala ruku na rozloučenou a odjela.
Z mého pohledu…
Když jsem uviděla jeho oči, chtělo se mi ječet. Komu by se nechtělo, vždyť jsem právě poznala Harryho Stylese, ale překonala jsem se a řekla (poznámka autora: od teď budu psát všechny anglické rozhovory v češtině) "Ahoj, ráda tě poznávám Harry Stylesi"a on na to "Já tě taky Lucie". V kapse jsem vylovila lísteček s telefonním číslem a tajně jsem ho dala Harrymu, když jsem mu podávala ruku na rozloučenou. Rychle jsem nasedla na kolo a odjela za mamkou. Kousek dál na mě u vody už čekali. Tam jsem si uvědomila, že na lístečku bylo napsáno "ZAVOLEJ MI" a ne "CALL ME", doufám, že to pochopí.
Potom jsem vytáhla netbook a internet a vyhledala jsem si Harryho, kde teď je. Všechny zdroje potvrdily, že Harry a kluci jsou někde v Paříži, ale schovaní, aby je nenašly Fanynky.
Zbytek dne byl už v pohodě, ale pořád jsem myslela na Harryho a to co tu dělá.
Z Harryho pohledu….
Jakmile jsem zjistil, že mámíce papírek, tak jsem se rozzářil a běžel za Louim do chatky, abych zjistil, co na něj je napsáno. Bylo tam číslo a nějaký nápis, který jsme neuměli přeložit. Celý den jsem zkoumal papírek, až jedna paní v restauraci mi řekla, že to znamená "CALL ME". Poděkoval jsem ji a šel do chatky Lucii zavolat. Zvedl jsem telefon a při tom doufal, že to nezvedne, ale stalo se… Zvedla to a řekla zase něco v tom jejím jazyce, nevěděl jsem, co to bylo, ale odpověděl jsem a doufal, že správně "Ehm…. Tady Harry" "Ahoj Harry" odpověděla mi "Nevěděla jsem, že zavoláš" dokončila. "Já zase doufal, že to nezvedneš" přiznal jsem se. Domluvili jsme si schůzku na zítra u jejího domku, až její rodiče odjedou na kole pryč. Nemohl jsem natěšením večer spát.
Z mého pohledu…
Ležím v posteli, myslím na Harryho a najednou se rozzvoní mobil. "Žeby Harry" pomyslela jsem si. Zvedla jsem mobil a řekla "Prosím" a z mobilu se ozvalo "Ehm…. Tady Harry" "Ahoj Harry"pozdravila jsem. "Nevěděla jsem, že zavoláš" dořekla jsem "Já zase doufal, že to nezvedneš" přiznal se. Potom jsme si domluvili na zítra u nás schůzku, až rodina odjede na kole pryč. Zítra se totiž nechtělo nikam s nimi jet.
Další den…
"Ahoj, mějte se pěkně" zamávala jsem na rodiče a sestru když odjížděli "Nezapomeň nikomu neotvírat a nikam nechodit" připomínala mi mamka "Neboj" uklidňovala jsem ji "V 5h večer jsme doma" připomněl taťka "Já vím" ujistila jsem taťku "Ahoj Luci" volala sestra "Ahoj Elli" odpověděla jsem ji. Ano, moje sestra se jmenuje Ellen, byl to mamčin nápad. Hned jak byli za zatáčkou, rychle jsem běžela uklidit dům a zkrášlit sebe. Bylo 10h a Harry měl přijet v 11h a já ještě v tu dobu pobíhala po domě zabalená v ručníku a vlasy v turbanu. Když byl dům konečně uklizený, koukla jsem na hodiny a bylo půl 11. V tu chvíli jsem běžela do koupelny, když jsem z ní vylezla nalíčená, oblečená i učesaná bylo přesně 11 a někdo zazvonil "Harry!? Žeby byl přesný?" pomyslela jsem si…a jo byl to on. "Ahoj Luci" řekl, když jsem otevřela. Harry měl na sobě rifle a triko s krátkým rukávem a přesto vypadal strašně sexy. "Ahoj Harry" odpověděla jsem "Jdeš dovnitř?" zeptala jsem se "Mi je to jedno. Jestli chceš poznat kluky tak pojď, zavezu tě za nimi, ale jestli ne, tak můžeme třeba projít nebo zůstat tady" navrhl "Hm… To je jedno, ale poznání kluků může počkat a tady se mi nechce zůstat, takže se můžeme projít" řekla jsem "Já jsem pro, ale kam chceš jít?" zeptal se "Kousek odtud je malý park" řekla jsem "Tak jo, jdeme?" zeptal se "Jo" potvrdila jsem.
Procházeli jsme se parkem a povídali si a já zjistila, že více jak polovina fakt o 1D co jsem znala, jsou blbosti, ale taky jsme mluvili o mně, potom jsme si sedli na jednu lavičku a začali jsme se přibližovat, až jsme se začali líbat. Po chvíli jsme přestali a já se rychle koukla na hodiny, byly 16h "Harry" "Copak se děje Luci" zeptal se "Za hodinu se vrátí naši domů"řekla jsem smutně "Chceš doprovodit domů?" řekl Harry "To bych bylo ráda"odpověděla jsem. Za půl hodinky jsme došli k domu, před vchodem jsme se zase začali líbat, ale já se odtrhla "Harry, už musíš jít, naši tu už budou" řekla jsem zklamaně "Já vím, ale…"nedopověděl Harry, protože jsem mu dala prst na pusu "Prostě musíš"řekla jsem místo něj. Harry mi dal poslední pusu na čelo, nasedl do auta a odjel.
Sotva jsem za sebou zavřela dveře, někdo zazvonil, otevřela jsem a tam rodiče a Ellenka. Hlavou mi proběhlo "Tak, tak". Mamka vtrhla dovnitř "Kdo tu byl a co chtěl?" zeptala se obvyklou otázkou "Nikdo, nic" zalhala jsem "Ahoj Elli, jak bylo?" zeptala jsem se sestry "Ahoj Luci, bylo super" odpověděla sestra.
Stejně jako dnes se to opakovalo každý den, rodiče a Ellenka odjeli a hned po nich přijel Harry. Jednou jsem s Harrym jela poznat kluky, jindy jsme jeli k vodě, ale k večeru mně vždy odvezl domů, políbil a odjel, hned po něm přijeli rodiče a sestra.
Poslední den…
"Luci!" budila mně máma "Chceš jet s námi? Ještě ráno jedeme k vodě, ale brzo se vrátíme, asi kolem jedné" zeptala se "Ne, já zůstanu tady" odpověděla jsem ji "Jo a mami…nemohl by mi to přijít jeden kamarád, večer mi volal, že je poblíž, tak jestli by se nemohl stavit?" zalhala jsem "Jo, klidně. Pod podmínkou že mi ho představíš" řekla se smíchem mamka "Díky…Představím ti ho"poděkovala jsem. Jako vždy za chvilku po nich se před naším domem objevilo Harryho auto, ale nevystoupil z něj jenom on ale taky kluci. Otevřela jsem dveře a hned jsem objala Harryho, potom i ostatní. Pozvala jsem je dovnitř a celou dobu co u nás byli, jsme si povídali a zapomněli jsme na čas. Najednou zazvonil zvonek, když jsem otevřela, stáli tam rodiče se sestrou. Potom jsem je představila Harrymu a klukům a mamce vůbec nevadilo, že není jeden, ale 5. Když si ale chtěli povídat tak jsem jim to musela překládat, protože si navzájem nerozuměli. Před odjezdem, když už byli všichni v autech, přiběhl ke mně ještě Harry, políbil mně a řekl "Miluju tě a nikdy na tebe nezapomenu" "Taky tě miluju a nikdy na tebe nezapomenu" odpověděla jsem a ukápla mi slza "Nebreč. Budeme si psát a volat" řekl se soucitem "Já vím, ale i tak se mi bude stýskat" řekla jsem "Mi taky". Naposledy jsme se rozloučili, nastoupili do svých aut a odjeli svým směrem.
Přítomnost…
Celý den jsem seděla na schodech před domem, kolem jsem měla časopisy, ve kterých se spalo o Harryho nové holce, ale nebyla jsem to já. Věděla jsem, že to není pravda, psalo se tam, že ji potkal před rokem v Paříži a on v Paříži nebyl, přesto jsem brečela, protože jsme měli dnes výročí a Harry na něj nejspíš zapomněl, to bylo to, co mně mrzelo. "Lucie, Máš telefon!"zavolala na mě mamka. Zvedla jsem se ze schodů před vchodem, utřela slzy, posbírala jsem časopisy kolem sebe a šla domů zvednout mobil. Mobil jsem měla v pokoji tak jsem se loudala po schodech do pokoje v patře, ale když jsem otevřela dveře, nebyl tam zvonící mobil, stál tam Harry s kyticí rudých růží. Vběhla jsem mu do náruče a políbila ho. "Přece bych nezapomněl na naše výročí" řekl a políbil mně. "Promiň" řekl a zavázal mi oči šátkem. Když mi sundal šátek, stáli jsme uprostřed deky, kolem které byly svíčky a vedle nás košík s jídlem. Celé to bylo nachystané vedle říčky, která vedla kousek od našeho domu. "Miluji tě" pošeptal mi do ucha "Taky tě miluju" odpověděla jsem a vtom mně Harry znovu políbil a zašeptal "Nikdy tě neopustím…Nikdy"
THE END…
Dookonalý!!:))